Cestou k sobě

Zákon rezonance říká, že vše co vibruje na stejné frekvenci jako ty, si tě přitáhne.

Zkuste si na chvíli zavřít oči, párkrát se zhluboka nadechnout, dokud neucítíte spojení s tělem. Pak si představte co je to “to nejlepší” pro vás, co chcete zažívat? Nalaďte se na to, prožijte to. Jakmile to ucítíte v sobě, začnete to i přitahovat. Začnete to žít a pak uz to nikdy nemůže utéct, protože to nosíte v sobě. Stačí se naladit.

Pokud ale cítíš, že ti v tom “naladění se” něco brání a nedokážeš to plně prožít, tak je možné, že ti ještě brání nějaký blok nebo strach.

Strach - jak s ním pracovat?

Co je vlastně strach a k čemu slouží?
Strach je emoce přežití, v konečném důsledku máme vždy strach jen o to, abychom přežili. Když si to představíte na příkladu - jako malé děti jsme mohli mít strach o přijetí od rodičů - bylo pro nás nesmírně důležité, aby nám dávali svou lásku a péči, jinak bychom nepřežili. A v důsledku toho se mohli vytvořit nějaké programy jako že musím něco udělat/ nějak se podřídit, aby mě rodiče přijali. Zkrátka vlastní potřeby ustoupili potřebám rodičů. Nebo později když jsme například nebyli přijímáni ve skupině, ve které jsme žili. Mohli vzniknout programy na základě strachu, kdy jsme sami sebe upravovali a "předělávali", abychom zapadli. I když je to vlastně celé jen výmysl strachu z přežití - když nebudeme přijatí, nepřežijeme. Ano, možná že dříve za doby mamutů by to tak fungovalo, jenže dnes už jsme v době, kdy nás nepřijetí opravdu neohrozí na životě. Často je dobré si uvědomit, zda je nám strach opravdu užitečný, nebo nám neslouží.

Vědomá sprcha
〰️〰️〰️〰️〰️〰️〰️〰️〰️〰️〰️〰️〰️〰️〰️
Vědomá sprcha je proces, kdy si uvědomujete spoustu věcí, jak fyzických vjemů, tak vnitřních posunů. Je to proces, který vás vede do vašeho vnitřního světa k vám samotným. Je to rituál očisty, klidu a naladění.

Představte si to asi takhle:

Vestoje nebo vsedě se třikrát zhluboka nadechnete a vydechnete, představíte si, jak odchází s dechem vaše myšlenky a vy se zklidňujete - dostáváte se do většího klidu a naladění na sebe.
(Pro toto doporučuji sprchovat se potmě.)

Pak vnímejte fyzické vjemy jako teplotu vody, která vás omývá, můžete se zaměřit jen na jednu část těla například rameno a vnímat, jak tam proudí voda, nebo se zaměřit na zvuky - to mě osobně pomáhá nejvíc - přepnout se do jiného meditativního stavu, kdy úplně vypnu myšlenky a soustředím se jen na zvuk, ponořím se do něj a zkoumám ho. Každému pomáhá něco jiného. V podstatě se naladíte na vodu jako na živel a vnímáte ji, cítíte ji. Můžete ji požádat o očistu všech vnějších i vnitřních nečistot, nebo ji jen naplnit láskou, čímž naplníte láskou i sebe 🙂 Můžete cítit, jak z vás něco odchází, jste radostní, odlehčení, naplnění láskou, světlem.

Tento proces mě vždycky zachránil v těch nejtěžších chvílích, kdy jsem si připadala na dně, nevěděla jsem, co dál, co dělám “špatně”. Vždy mě to vrátí zpátky k sobě, do radosti a lehkosti a přinese to nové úhly pohledu a uvědomění 💗 🤩

Experimentujte, každá vědomá sprcha může být jiná. Skvělým tipem může být představovat si, jak voda proudí skrze vás, je čistá, jako světlo a omývá vás zevnitř.

Už se těším, s jakými poznatky a zkušenostmi přijdete, budu ráda za sdílení v komentářích :)

Dnes zkuste tuto jednoduchou techniku:

stoupnete si před zrcadlo, zadívejte se sobě do očí a říkejte si to, co zrovna nejvíc potřebujete slyšet. Může to být- miluji tě a přijímám tě takovou, jaká jsi, nebo co zrovna uznáte za vhodné. Opakujte si to stále dokola, dokud se vaše pozornost- váš vnitřní zrak neobrátí dovnitř (můžete zaznamenat, že se vám zamlžil vnější pohled), pak v tu chvíli, to opakujte stále, ale jakoby dovnitř do hlavy, do mysli. Můžete cítit, jak se vám slova vepisují do hlavy a tvoří nové nastavení, nebo se vyplaví strach, tak tomu přizpůsobíte svá slova, například - vidím tě, strachu.
Nechte se vést, tělo vás povede tam, kde to zrovna potřebujete. Tohle je jen můj výklad.

Ideální je tuto techniku provést, když jste zrovna v klidu a v relaxačním stavu, například po vědomé sprše nebo po koupeli.

Přeji hodně štěstí 🩷

Z pomluvy do síly

Dozvěděla jsem se, že prý tři holky z naší třídy mají založenou skupinu o mě. No pak mě to zamrzelo, holky to nazvaly jako hrozná věc, jako kyberšikana a pomluva a tak. Měla jsem z toho pocity méněcennosti nebo spíše oslabené sebevědomí a pocity, že jsem špatná a tak. Ale pak jsem to ve sprše pochopila. Omývala jsem ze sebe všechny vnější a vnitřní nečistoty a pochopila jsem, že všechny ty nálepky, že je to špatně a tak ve mne vyvolaly strach a nebyly moje, ale holek. Můj pohled je jiný- každý je jiný, každý potřebuje něco jiného - ty tři asi měly potřebu si něco vyříkat o mě, či co. Ale prostě neznamená to hned automaticky všechno špatné, vše má svůj důvod. A já jsem si vzpomněla na souvislosti - na základce jsem se také cítila pomlouvána. Je to nedostatkem sebevědomí - a není to vina ani jedné ani druhé strany. Je to tak, ze agresivnější forma si hledá někoho bez obrany, kdo do sebe nechá vstoupit výčitky. No a proto (tím mým uvědoměním, že to není ani jedním ani druhým, nýbrž nastavením) jsem pochopila a udělala si svou vlastní obranu. Já jsem se stala mou, nikomu nic nedlužím, nejsem vinna. Jsem jenom já a moje sebevědomí. Děkuji, v tu chvíli jsem se proměnila, cítila jsem, jak jsem tak silná - zažila jsem opravdovou sílu, je zajímavé, jak pravda dokáže být tak silná a pravdivá💗. Opravdu jsem pocítila to sebevědomí a tu ochranu, tu kterou jsem dlouho hledala, tu oporu v sobě ❤️.

Page not found.

Jak pracovat s emocemi.

Metoda STOP

(Podrobnější informace o metodě si najdete kdekoliv, tady sdílím jen můj pohled a zkušenost)

Tato metoda mi hodně pomohla v tom, že jsem se opravdu naučila se zastavit! Když cítím nějaké emoce jako hněv.
Zastavit se, zamyslet se, vrátit se
To je to nejdůležitější

Emoce jsou to, co vás vede VAŠÍ pravdě

Pokud zažíváte, že uděláte nějakou službu, někomu s něčím pomůžete, ale pak jste naštvaní, nebo vlastně vůbec pomáhat nechcete, pak je tento článek právě pro vás.

Například když jste naštvaní, může to vypadat, že to je špatně, že nemáte být naštvaní, protože třeba děláte něco pro někoho, ale pak vám dojde, že to tedy nejspíš dělat nemáte, neboť vám to nedělá dobře- tělo se brání hněvem. A navíc, ten člověk o tu věc vůbec
nemusí stát, TO JE JEN VAŠE PŘEDSTAVA.

Co mi v takových chvílích hněvu pomáhá?
Představit si, že je to JEN blok, program, že to není pravda a že je možné ho přeprogramovat
Uvědomit si, že ten program vznikl V TOBĚ, je tvůj, ty jsi ho vytvořila, ne někdo jiný. Jiný člověk se možná nechoval úplně pravdivě, ale ty tu pravdu přepisuješ, pokud ji chceš změnit. Ten člověk je jen nositelem dalších programů, které se naučil a převzal od ostatních - a proto, přijmi zodpovědnost za svůj program, pokud ho chceš změnit. Plně se obrať do sebe a plně to přijmi, přijmi zodpovědnost! Uleví se ti. Přestane vznikat napětí z očekávání, že to někdo jiný za tebe vyřeší, že ten, kdo je vinný, musí nést zodpovědnost.

Když duše odchází domů, aneb jaké to je po smrti

Viděla jsem vizi - viděla jsem, jak se rozpadá spojení těla a duše, jak tělo padá dolů- navrací se zpět Matce Zemi, a duše stoupá nahoru - to je rozdělení, to je smrt, není ale strašná, jen dvě věci, které se tady na Zemi spojily v jeden celek a vytvořily unikátní spojení a zkušenosti se zase rozpojují a putují dál 😊

Po tom co Gigi zemřela, zjistila jsem, že Gigi tu bude pořád se mnou 😊, ona totiž vstoupila do mého srdce - viděla jsem světýlka, která se na mě smála, čekala na mě a pak, kdyz jsem otevřela a rozzářila své srdce - ona do mého světla srdce vstoupila. Viděla jsem, jak její duše, tedy ona, je nade mnou a čeká na mě. Říká se, že naši milovaní, jsou s námi v našem srdci a já jsem to viděla, je to pravda - opravdu naši milovaní s námi žijí- když otevřeme a rozzáříme své srdce - oni na nás čekají 😊.

Co mě naučila smrt morčátka
➖➖➖➖➖➖➖➖➖➖
Celou dobu jsem ji tlačila, aby byla jako já. Promítala jsem do ní sebe a myslela si, že musí být mým dvojníkem. Znala jsem zákon zrcadla, tak jsem automaticky předpokládala, že Gigi je mé zrcadlo. Snažila jsem se měnit sebe - pracovat s emocemi, být míň výbušná a netečná - a myslela jsem si, že se změní i ona.

Ale realita byla jiná. Gigi se opravdu uvolnila a byla přítulnější až tehdy, kdy jsem se já uvolnila a byla v lásce k ní a nesnažila jsem se ji měnit. Pochopila jsem, že na opravdový střet a rezonanci s morčetem se musím uklidnit. Později mi došlo- ona nebyla mým zrcadlem. Já jsem si z ní to zrcadlo udělala. Ale ona byla jen mým mazlíčkem, který potřeboval lásku a přijetí takového, jaký je.