Kája Asistuje

A praxe mám za sebou. Ač to občas bylo náročné (hlavně to cestování a vstávání 😆), vlastně jsem to měla moc ráda a málo co mi dává smysl jako péče o ženy. Na poslední službě jsem si uvědomila, jak moc mě to baví. Taky jak moc toho mám ještě před sebou a že tohle je teprve začátek 💞 Často se mě ptáte, jak to dcera zvládá. Zvládá, je moc statečná, ale snadné to není, máma je máma a ač manžel funguje poslední dny možná i víc než já, je to prostě znát 🙏🏼 Takže i ona už se těší “až maminka nebude chodit za miminkama”. Na druhou stranu byla ona má motivace to nevzdáte a vrátit se. Často jsem si říkala, co když se mě jednou zeptá, proč jsem nedostudovala, proč jsem nedělala to co jsem si přála a proč jsem to alespoň nezkusila. ❤️ Tak teď už “jen” ty státnice 🤞🏼

Je to už 6 let, co jsem poprvé přičichla ke kouzlu porodní asistence. Poslední dny si dělám srandu, že jsem asi nejdéle studující tohoto oboru. Nicméně tohle je naposled, co tento den slavím jako studentka. Věřím. A tentokrát bych chtěla zmínit, jak moc vděčná jsem, za všechny porodní asistentky, které jsem mohla potkat. Naše vyučující, které na tento obor vedou naprosto bezkonkurenčně. Za všechny porodní asistentky, které nás v rámci učí, mají s námi studentkami trpělivost a snahu. Taky za svou mentorku, která se mnou odvedla spoustu práce už před pár lety a teď po návratu mi moc pomohla vše dohnat a zvládnout. Za všechny porodní asistentky, které mě učily na kurzech a webinářích. Vlastně je moc hezké, že můžu říct, že jsem na praxích nezažila chování, kdy bych si řekla, že takhle to fakt dělat nechci. Taky jsem moc vděčná za která mě vzala k úplně prvnímu porodu. A taky za mé spolužačky, na které jsem moc pyšná, kam už se za tu chvilku posunuly 😍 A v neposlední řadě, z té druhé strany, jsem nejvděčnější za tu naši, , protože právě díky Míši na náš porod vzpomínám moc ráda a vlastně bych do toho šla klidně hned znovu❤️

Tak všem, krásný Mezinárodní den porodních asistentek! 💞

Tak tohle… to je paráda. Uspat a máknout si zároveň a ještě s takovým výhledem. To mám asi na oplátku místo toho neúspěchu s kočárkem… Beru 👌🏽😍

Sunday setup 💞 a nejnáročnějších 14 dnů přede mnou 🤞🏼

Konec se blíží, občas je to opravdu boj, najít čas na učení, bakalářku, praxe. Odloučení nedělá moc dobře a tak občas dost bojujeme. Už se ale blížíme ke konci, tak věřím, že vše zvládneme 💞🙏🏼

Obyčejné dny, kdy jsme jen spolu, čteme, tulíme se a užíváme si, že jsme spolu. Občas je v tom kolotoči práce, školy, učení a školky snadné zapomenout, že i takové obyčejné dny si můžeme dovolit. Možná jsou teď potřeba o to víc než kdy jindy ❤️🙏🏼

Únorový recap 💞
1-Náš tradiční výlet na naše milované svatební místo ❤️
2-Snažím se si zase všímat maličkostí a vyměnit věci jako “otravné slunko svítí do očí a nic nevidím” za věci jako “nádherný západ” 💞
3- Únor jsme začali dopoledne a obědem jen pro nás dva, bylo to skvělé, takhle jednou za čas 😆
4-Zvládly jsme 4 dny bez tatínka a občas to byl boj, ale říkám si, že aspoň vím, jak moc skvělý můj muž je a jak doma funguje 👌🏽
5-Únor byl taky dost nosící. Pokaždé když potkáme kočárek, dcera hlásí, že ten nemá ráda, že chce nosítko 🤷🏽‍♀️😆
6-Dopoledne jen pro mě. Tohle bylo hodně zvláštní, být jen sama a nepracovat, nic nedělat a jen tak být 😊
7-Online konzultace, miluju! a děkuju, že mi důvěřujete ❤️
8-Valentýn jsme oslavili. Kávou, matchou a květinou 😆❤️
9-Naše ranní káva- miluju. Naše každodenní zastavení, spolu, před rušným dnem.
10- Užily jsme si snad poslední sníh a bylo to skvěle 💞
11- Návrat na praxe. Nakonec bylo nejhorší vstávání 😆
12-Konečně jsme se vrhli na zahradu, i s Finem, ten si snih naprosto užíval. Teď se rochní v tom bahně 😆

Nervózní. Zároveň se moc těším. A i přes to, že je těžké odcházet, moc si přeji to zvládnout. Nebudu lhát, je to zvláštní se vracet po takové době. Ale moc se těším 💞